Rostliny, které můžeme sázet v říjnu

Říjen je obdobím, ve kterém se objevují první chladnější dny, s větším množstvím přeháněk a dny jsou také podstatně kratší. Pro mnoho organismů je to doba, kdy začínají střádat zásoby na zimu. To se odehrává také ve světě rostlin. Je to okamžik, kdy se na stromech začínají vybarvovat listy. Část z nich už opadla, ale ještě jich zůstalo dost a okouzlují svou barevností. Ovoce dozrává a také opadává, aby díky semenům, jež obsahuje, dalo život další generaci. Využijme tento okamžik a zjistěme, které rostliny můžeme sázet ještě v říjnu.

Jarní cibulky sázíme na podzim

Říjen je oblíbeným termínem pro sázení podzimních květinových cibulek. Zajímavostí je, že název „podzimní“ se nevztahuje k období jejich kvetení, ale sázení.

Jsou to totiž všechny ty rostliny, které kvetou brzy zjara. Patří k nim oblíbené: ozdobný česnek (Allium), šafrán (Crocus), hyacint (Hiacynthus), narcis (Narcissus), tulipán (Tulipa), modřenec (Muscari) a řebčík (Fritillaria).

A také o něco méně oblíbené, i když stejně krásné: ladoňka (Scilla), dymnivka (Corydalis), ladonička (Chionodoxa), ocún (Colchicum), sněženka (Galanthus), puškinie (Puschkinia sciloides) a bledule (Leucojum).

Mějme na paměti, že cibulky musíme sázet ve správné hloubce, aby na jaře krásně vyrostly. Základním pravidlem je sázení cibulek v hloubce, která je 3násobkem jejich výšky, přičemž podrobnější informace lze najít na obalech koupených cibulek. Pro srovnání cibulky šafránu a modřence sázíme do hloubky 8 cm, řebčíku kostkovaného, sněženky a botanických tulipánů do hloubky 10 cm, trochu hlouběji sázíme cibulky hyacintů – 12–15 cm, kdežto cibulky narcisu, řebčíku královského a ozdobného česneku sázíme nejhlouběji – 15–18 cm. Při sázení cibulek se uplatní speciální sázecí kolík na květinové cibulky nebo obyčejný sázecí kolík.

Jsou také takové, které mají dvě období sázení a často kvetou během jedné sezóny opakovaně. Patří k nim: lilie (Lilium), denivky (Hemerocallis), bohyšky (Hosta), kosatce (Iris), pivoňky (Peonium), mečík obecný (Gladiolus byzantinus), sasanky (Anemone), liliochvostce (Eremurus), kandíky (Erythronium) a pryskyřníky (Ranunculus).

Podzimní záhon z jednoletých květin a bylin

Podzim nemusí být smutný a také není, protože hodně keřů a listnatých stromů se v tomto období přece nádherně vybarví. Nicméně v mnoha zahradách v tomto období chybí květiny. Monokulturní zahrady, které jsou osazeny hlavně stálezelenými rostlinami a jehličnany, které byly donedávna tak moderní, jsou pomalu nahrazovány eklektickými zahradami a eko zahradami, které kvetou v každém ročním období, zahradami plnými barevných bylin, jednoletých květin a voňavých bylinek.

To je ten správný okamžik na vytvoření podzimního záhonu z květin, jež jsou na trhu dostupné právě v této době. Mezi bylinami to budou určitě takové rostliny, jako: hvězdnice chlumní (Aster amellus) nebo oblíbené astřičky – astřička novoanglická (Aster novae-angliae) a novobelgická (Aster novi-belgii), vřesy (Calluna), vřesovce (Erica), některé třapatky (Rudbeckia), třapatkovka nachová (Echinacea purpurea), záplevák zahradní (Helenium x hybridum), janeba drsná (Heliopsis helianthoides), popelivka oranžová (Ligularia dentata), řebříček obecný (Achillea millefolium) a rozchodníkovec nádherný (Sedum spectabile). Lze také vysadit takové jednoleté sezónní rostliny, jako ostálky (Zinnia), macešky (Viola tricolor), šalvěje zářivé (Salvia splendens), měsíčky (Calendula officinalis), lichořeřišnice (Tropaeolum), hledíky větší (Antirrhinum), otočníky (Heliotropium), nevadlece (Celosia) nebo sezónní chryzantémy.

Květinové kompozice můžeme tvořit jak přímo v půdě, tak ve květináčích. Věnujme pozornost skutečnosti, aby byly rostliny sestaveny do skupin různých výšek (nejvyšší vzadu a nižší vpředu), celý záhon pak bude vypadat daleko lépe.

Říjen je vhodné období pro sázení popínavých rostlin s odkrytými kořeny, i když v současné době se lze velmi zřídka setkat s jinými sazenicemi než ve květináčích. Patří k min mj. plaménky (Clematis). Musíme mít na paměti, abychom sázení popínavých rostlin, které jsou citlivé na mráz, prováděli na jaře.

V říjnu vyséváme také některé jednoleté květiny, které budou kvést teprve v příštím roce. Patří k nim: černucha (Nigella), stračka (Delphinium), šater ozdobný (Gypsophila elegans), iberka (Iberis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), sluncovka (Eschscholzia) a krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus).

Zelenina v říjnu?

Kdo řekl, že nemůžeme pěstovat zeleninu v říjnu? Když tedy pomineme tu, kterou zrovna v tomto období sklízíme, jako třeba dýně, červená řepa, kořenová petržel nebo hlávkové zelí a mrkev, existují také rostliny, jež právě v tomto období teprve vyséváme. Řeč je o ozimé zelenině, kterou vyséváme proto, abychom ji sklízeli brzy na jaře. Patří k ní kopr vonný („Smaragd“, „Ambrózie“, „Lukkulus“), česnek ozimý, česnek medvědí, cibule ozimá (jarní), špenát („Matador“, „Zimní obr“) nebo petržel („Cukrová“, „Katka“, „Lenka“). Aby tyto rostliny vyklíčily, musí projít obdobím chladu. V tomto období můžeme vysévat také ostatní zeleninu, která je odolná proti mrazu, např. rané mrkve („Kalina“, „Karo“, „Amsterodamská“ nebo „Primo“).

Existují také rychle rostoucí rostliny, jejichž plody sklidíme ještě letos, jsou to např. polníček nebo salát, který roste lépe, když je vysetý na podzim, protože netvoří tak rychle květenství a naopak rychleji tvoří hlávky, přičemž k vyklíčení mu postačí teplota 12 °C. Můžeme jej také vysévat na začátku září, abychom jej mohli vysadit do země na začátku října.

Stromy a keře, které sázíme na podzim

Říjen je také vhodným obdobím pro výsadbu stromů a keřů. Stále častější vlny veder, jež se objevují už v jarním období, neprospívají rozvoji rostlin, a sucho může zpomalit správný růst kořenového systému. Z toho důvodu mnozí pěstitelé tvrdí, že lepším obdobím pro výsadbu některých stromů a keřů je podzim. Podzimní deštivé počasí a menší intenzita slunečního záření podporují menší transpiraci (odpařování vody z povrchu rostlin) a lepší zakořenění rostlin. Mlhy, které se v tomto období vyskytují a jsou důsledkem rozdílných teplot běhen dne, poskytují mladým rostlinám správnou vlhkost. V tomto období zůstává půda i nadále teplá, díky čemuž mají kořeny velmi dobré podmínky k růstu. Mnoho studií prokázalo, že dřeviny, které byly vysazeny nebo přesazeny v tomto období, se lépe uchycují.

Je několik druhů sazenic, které můžeme v říjnu koupit. Nejlevnější jsou ty s odkrytým kořenovým balem. V této skupině můžeme vyjmenovat:

• Ozdobné rostliny: modřín (Larix), jírovec (Aesculus), vrby (Salix), lípy (Tilia), břízy (Betula), pámelníky (Symphoricarpos), zlatice (Forsythia), pustoryly (Philadelphus) a růže (Rosa).
• Ovocné rostliny: jabloně (Malus), hrušně (Pyrus), slivoně (Prunus), ořešák královský (Juglans regia), rybízy a angrešty (Ribes), maliníky a ostružiníky (Rubus) nebo lísky (Corylus).
• Rostliny, které jsou určené na živé ploty: ptačí zob obecný (Ligustrum), dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea), habry (Carpinus), javory (Acer) a buky (Fagus).

S kořenovým balem zabaleným nebo ve květináčích sázíme mrazuvzdorné stálezelené druhy a většinu listnatých stromů. Někteří sázejí na podzim živé ploty z tújí, protože balené sazenice vykopané z půdy jsou mnohem levnější. Bohužel zde vždy existuje riziko, že se neuchytí.

Na podzim nesázíme: takové stálezelené dřeviny, které nejsou odolné proti mrazu: bobkovišeň, rododendron, cesmínu, hlohyni a magnolii. Tyto rostliny je lepší vysadit na jaře. Stejně tak je lepší vysadit jehličnaté keře a stromy během pozdního léta, tedy od poloviny srpna do září, aby měly před zimou dostatek času na zakořenění.

Výše uvedené rostliny jsou pouze některými příklady. Existuje totiž velmi mnoho rostlin, které v říjnu můžeme úspěšně vysadit.