5 osvědčených způsobů jak pečovat o orchideje

Orchidej neboli orchidaceae je český název pro rostliny s dekorativními květy z čeledi jednoděložných rostlin, které se u nás pěstují jako rostliny pokojové. Ve skutečnosti se tato skupina týká mnoha rodů a druhů, jejichž společným znakem je kromě čeledi také typ přežívání. Většina těchto rostlin jsou epifyty, tzn. rostliny žijící na jiných rostlinách, aniž by byly parazity, ale jsou samostatnou formou, která získává živiny z vody, vzduchu a odumřelé hmoty nahromaděné v dutinách podpůrné rostliny. Někteří je nazývají aerofyty. Mezi nejběžnější orchideje patří např: falenopsis neboli můrovec (Phalenopsis), katleja (Cattleya), Cymbidium, Dendrobium, střevíčník (Cypripedium), střevíčníkovec (Paphiopedilum), zygopetalum (Zygopetalon) nebo vanda (Vanda Jones ex Brown).

1. Správný výběr

Správná sazenice je polovinou úspěchu zdravé pokojové rostliny. Jak vlastně vybrat zdravou rostlinu?

Kvetoucí nebo nekvetoucí - obvykle kupujeme již kvetoucí rostliny, jelikož dekorativní květy jsou lákadlem. Květy zakoupené rostliny by měly být tuhé, bez skvrn, nikoli svraštělé nebo zvadlé. Během kvetení totiž rostlina spotřebuje nejvíce energie, a proto je také nejvíce oslabená. Pokud chceme mít jistotu, že kupujeme zdravou sazenici, kterou můžeme rychle přizpůsobit podmínkám v našem bytě, je nejlepší koupit ji nekvetoucí. Pak si však na efekt květu budeme muset počkat o něco déle. Většinou jsou však tyto rostliny k dostání již ve fázi květu. Snažte se tedy vybrat takovou, která má ještě většinu květů v poupěti. Může se však stát, že v důsledku oslabení ne všechny vykvetou.

Kořeny - orchideje se obvykle prodávají v plastových průhledných a otevřených květináčích ve speciálním substrátu pro epifyty, díky němuž je možné posoudit stav kořenů. Je důležité, aby byly jasně zelené. Neměly by být suché nebo nahnědlé. Kořenový kužel by měl být co nejdelší, zaoblený a zašpičatělý. Čím je delší, tím je rostlina zdravější.

Hlízy - některé neepifytické orchideje rostoucí na zemi mají místo oddenků pseudohlízy (Cymbidium). Jsou eliptické, vejčité nebo vřetenovité. Hlízy zdravé rostliny jsou také masité a nejsou nahnilé.

Listy - pravidlo je jediné: měly by být zelené (někdy zelenožluté), silné, tuhé a dužnaté. Příliš lesklé a zelené mohou znamenat, že rostlina má nadbytek výživy a může mít tak problémy s kvetením. Naopak příliš ochablé a svraštělé listy svědčí o nedostatku vláhy nebo naopak o tom, že rostlina byla přemokřená a v důsledku toho má hnilobu kořenů. Listy by také neměly obsahovat žádné nánosy, zabarvení nebo skvrny, které na nich mohou způsobit škůdci.

Název - je lepší kupovat exempláře označené plným názvem druhu a odrůdy (nebo hybridu). Jedině tak můžeme získat o rostlině více informací v knihách nebo na internetu. Pokud nás zaujme, může to být začátek sbírky orchidejí.

Po zakoupení je třeba rostlinu nejprve aklimatizovat na nové podmínky. Orchideje nemají rády stěhování, zejména ve fázi květu, takže se často stává, že rostlina po přinesení domů ztratí čerstvě nasazená poupata. Snažte se ji nevystavovat dalším negativním faktorům, jako je příliš častá zálivka, průvan, příliš vysoká teplota nebo ostré světlo.

2. Správné umístění

Podmínky a rady pro pěstování jsou individuální v závislosti na druhu a odrůdě, ale existuje několik univerzálních doporučení pro pěstování orchidejí. Patří mezi ně:

Světlo - většina orchidejí vyžaduje poměrně hodně světla, ale ne přímé záření. Přímé sluneční světlo může vést k popálení jejich jemných listů. Nejvhodnější je pro ně odpolední světlo, takže nejlepší podmínky budou mít na západním parapetu. Někteří také doporučují okna orientovaná na východ. Na jižní stanoviště může dopadat příliš mnoho slunečních paprsků, pokud okno není v arkýři, na balkoně, terase nebo lodžii (stříška na vnější straně okna), která rostliny chrání před přímými slunečními paprsky. Příliš tmavé listy svědčí o nedostatečném oslunění rostliny, zatímco listy zbarvené mírně do červena signalizují příliš mnoho světla.

Vláha - potřebujete vědět, jakou má rostlina spotřebu vody. Pokud víte, že většina orchidejí, které kupujete, jsou epifyty, znamená to, že jejich kořeny jsou velmi odlišné od kořenů ostatních rostlin. Mají trochu jinou strukturu a připomínají spíše stonky než kořeny. Jsou pokryty blánou zvanou velamen, přes kterou přijímají vodu a živiny ze vzduchu. Kořeny epifytických orchidejí vykazují výrazný hydrotropismus, tzn. pokud je substrát v květináči nedostatečně vlhký, kořeny začnou vyrůstat ven z květináče a hledat vodu. Mimo jiné tak poznáme, zda jsou orchideje správně zalévány. Stejně jako ostatní tropické rostliny nemají orchideje velmi rády suchý vzduch, protože právě ze vzduchu částečně přijímají vodu. Obecně lépe snášejí vyšší vlhkost vzduchu (Phalenopsis - 60 %, Cattleya - 70-80 %), a nižší vlhkost substrátu.

Teplota - jako tropické rostliny se cítí dobře při teplotě kolem 24 °C. V zimě by měla být teplota nižší - kolem 18 °C. Zároveň je velmi důležité neumisťovat orchideje do blízkosti zdrojů tepla (radiátor, krb), které vysušují vzduch.

Substrát - epifytické orchideje v přírodě rostou na jiných stromech, a proto nepotřebují substrát. Hnízdí v záhybech kůry nebo větví, které oplétají vlastními kořeny, jež se díky zvláštním drobným adventivním kořínkům vyrůstajícím z kořenové blány přichycují k opoře. Proto pro orchideje používáme speciální substrát, který je dostatečně propustný, lehký a vzdušný. Hotové směsi pro orchideje lze zakoupit v každém zahradnictví. Případně si je můžete zkusit vyrobit sami z drcené borové kůry, rašelinového mechu (Sphagnum) a dřevěného uhlí. Můžete také přidat trochu perlitu pro zlepšení struktury (provzdušnění) nebo kokosové vlákno.

3. Základem je správná péče

Pěstování orchidejí není obtížné. Pokud jsou dobře umístěny, je to polovina úspěchu. Zbytek je především o správné zálivce. Četnost a způsob zalévání je samozřejmě třeba přizpůsobit druhu orchideje, ale existují určité obecné postupy. Zalévání, tedy dodávání vody rostlině, by mělo probíhat dvěma způsoby.

Za prvé je dobré každý den po dobu asi 10 minut důkladně postříkat povrch rostliny pomocí květinového postřikovače. Za druhé, jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní namočte asi na čtvrt hodiny celý kořenový kužel v průhledném květináči do vody. Jiné druhy, např. vandy, můžete nechat ve vodě až několik hodin, aby substrát důkladně nasál vodu. Tyto rostliny mají také raději větší vlhkost vzduchu, proto je lze zakrýt skleněnou krycí stříškou, aby se snížilo odpařování. Kromě namáčení nebo kropení je vhodné rostliny osprchovat, aby se z listů a kořenů, které jsou na povrchu smyl prach. Někteří se domnívají, že nejlepší vodou pro zalévání orchidejí je dešťová voda. Pokud ji však nemáte, můžete je zalévat vodou z vodovodu. Předtím ji však nechte chvíli odstát, aby se sloučeniny vápníku usadily na dně nádoby.

Některé druhy rodu Paphiopedilum a Phragmipedium vyžadují častější zálivku, ale substrát musí před dalším zaléváním vyschnout. Většina epifytických orchidejí raději vyschne, než aby trpěla nadbytkem vody. Obecně platí, že zálivku je třeba přizpůsobit nejen druhu, ale také podmínkám panujícím v domě: je-li příliš sucho, častěji kropit, je-li příliš teplo, častěji zalévat nebo koupat, v létě větrat, což pomáhá zvyšovat vlhkost vzduchu uvnitř, zatímco nadměrný průvan může vzduch vysušovat.

Orchideje je třeba přesazovat pouze tehdy, když se spodní část kořenů nevejde do květináče. To děláme spíše výjimečně, protože při přesazování můžeme kořeny poškodit. Orchideje lze hnojit celoročně speciálními přípravky. Pokud to však děláme příliš často, přestanou kvést.

4. Péče během květu

Orchideje obvykle kvetou jednou nebo dvakrát ročně. Během této doby je třeba vytvořit optimální podmínky. Během kvetení rostlinu nikdy nepřesazujeme. Samotné kvetení je pro rostlinu velkou námahou a můžeme ji ještě více oslabit. Rostlinu také nepřemisťujeme. Zdravá orchidej bude kvést nejméně několik týdnů, někdy i déle. Během této doby je třeba zajistit, aby byla rostlina dobře hydratovaná. Nejlepší je nalít vodu do nádoby, ve které je květináč umístěn, a pak neabsorbovanou vodu vylít. Na květy nepoužíváme žádný postřik. Nevystavujeme je průvanu. Orchideje bychom neměli umisťovat do blízkosti ovoce, protože tímto se může zkrátit doba kvetení.

5. Péče po odkvětu

Nejjednodušší na pěstování je phalaenopsis, který může opakovaně kvést. Proto se po odkvětu této orchideje stonek hned nestříhá. Někteří nechávají část stonku (tu, která neuschla), protože někdy po prvním kvetení vyroste ze stonku jeden nebo více postranních výhonků, na kterých se květy objeví znovu. Květenství však již nebude tak bohaté a květy mohou být o něco menší. Pokud výhonek odumře, může se celý odstřihnout až u základny.

Pokud zůstane po odkvětu nadál zelený, zastříhává se pod prvním odkvetlým květem nebo nad třetím očkem, počítáno od základny stonku. Následující rok by měly vyrůst nové výhonky mezi listy.

Někteří doporučují rostlinu po odkvětu přemístit na chladnější místo nebo přesadit, ale tyto kroky mohou rostlinu oslabit. Závěrem lze říci, že orchideje jsou rostliny pro zapomnětlivé, to znamená, že podobně jako sukulenty snesou delší přerušení zálivky. Navíc jsou v době květu dekorativní a při správné péči nebudou jen sezónními rostlinami. Den, kdy znovu vykvetou, lze považovat za vlastní úspěch.